Pět bílých jedů
Pět bílých jedů
Cukr
Cukry, bílé i hnědé, ať jsou vyrobeny z čehokoliv, jsou pro náš organismus škodlivé. Cukr se přidává téměř do všech potravin, ale naše tělo se s jednou čajovou lžičkou vyrovnává až tři dny. Čistý cukr je zdrojem krátkodobé energie, ale je silně kyselinotvorný. Představuje optimální potravu pro parazitickou kvasinku Candida albicans, žijící v našem těle, která vytváří neurotoxiny. Zatímco jednoduché cukry (např. rafinovaný) tělo ničí, složité (škroby) vytváří zásoby dlouhotrvající energie a je pro nás nezbytný. Také cukry přijímané z ovoce jsou tělu prospěšné. Pokud přijde chuť na sladké, je tedy nejlépe použít čerstvý včelí med, který nevyvolává kvasné procesy. Vhodné na mlsání jsou z ovoce hlavně datle a fíky.
Mléko
Mléko obsahuje množství mléčného tuku, což je čistá omega 6 mastná kyselina škodící krevnímu oběhu a zvyšující „zlý“ cholesterol LDL. Také obsahuje značný podíl kaseinu, jehož chybným trávením může vznikat kazomorfin, zasahující mozek a centrální nervový systém. Pomáhá též tvořit v trávicím traktu hleny a zanášet tak sliznici střeva. Proto nám škodí i produkty z kravského mléka. Ze sýrů jsou nejhorší tavené. Navíc běžně chovaný skot je živen nevyhovujícím krmivem a trpí mnoha chorobami, které se léčí antibiotiky. Když pomineme tuto skutečnost, tak od zdravých zvířat představují nejmenší zlo čerstvě nadojené kozí mléko, nebo z něho vyrobený kefír či tvaroh.
Mouka
Nejběžněji používaná pšeničná mouka a veškeré potraviny z ní vyrobené zahleňují náš trávicí trakt a silně zakyselují tělo. Nejškodlivější je pak mouka bílá s nejvyšším obsahem lepku, který narušuje činnost trávicí soustavy. Lépe je používat bezlepkové obilniny, jako pohanku, jáhly, kukuřici a celozrnnou rýži. Také naprostá většina pekařských výrobků navíc obsahuje sůl, cukr, kvasnice a konzervanty, které dále umocňují škodlivé vlastnosti lepku.
Sůl
Pod pojmem sůl si většina z nás představí běžně prodávaný chlorid sodný nebo mořskou sůl. Ze soli však potřebujeme hlavně chlór pro tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku a škodlivý anorganický sodík s ní přijímáme většinou zbytečně. Běžná sůl brání vylučování odpadů látkové výměny a močoviny, způsobuje choroby ledvin, zhoršuje revmatismus a ekzémy, zvyšuje krevní tlak a mnoho dalšího. Kdo se bez soli neobejde, měl by volit nejméně nezdravou sůl himálajskou – složenou z 84 minerálií, která v rozumné dávce neškodí. Lze také běžnou sůl smíchat s chloridem draselným v poměru 6:4, čímž se získá sůl slanou, ale pro tělo neutrálních účinků.
Tuk
Nemůžeme bez něj existovat, avšak jeho přebytek nám ale škodí. Problémy v těle vznikají při konzumaci živočišných tuků, umělých margarínů apod., jež mají vyšší bod tání, než je naše tělesná teplota. Přednost bychom měli tedy dávat tukům, jež v našem těle zůstávají v tekutém stavu, neucpávají tudíž buněčné membrány a nebrání odvodu škodlivin z těla. Nejlepší je olej kokosový, ale i lněný či olivový, vždy panenský, za studena lisovaný. Mezi živočišnými tuky lze za relativně zdravé považovat kachní nebo krůtí sádlo s nízkým bodem tání a s obsahem tělu prospěšných omega 3 mastných kyselin. Tyto tuky působí fungicidně a protizánětlivě, takže v rozumné dávce naopak mohou i léčit.